MILEY DENÍČEK

Zelená brána-pce

14. prosince 2008 v 15:58 | historie-referaty

Zelená brána

Dnes již zaniklý hostinec byl postaven v první polovině 19. století v těsném sousedství Zelené brány. Hostinec byl dvoupatrový, sál s jevištěm byl v prvním poschodí. Ten byl však již roku 1853 (prý z bezpečnostních důvodů) uzavřen a přeměněn na byty. Kratší dobu tu prý bývalo i důstojnické kasino, snad pro blízkost jezdeckých kasáren stojících na břehu tzv. Městské řeky. Hostinec po roce 1873 omezený na výčep ustoupil roku 1925 novostavbě Anglo-československé banky. Do roku 1923 byla poslední majitelkou Eleonora Drahorádová. V domě se roku 1900 narodil spisovatel a právník JUDr. Karel Krpata, dramatik a vlastivědný pracovník.

Počet komentářů: 6

Grand-pce

14. prosince 2008 v 15:54 | historie-referaty

Grand

V prostoru, kde dnes stojí obchodní a administrativní centrum GRAND, stával od r. 1753 domek, v němž se vybíralo clo. V roce 1869 byla tato celna přestavěna na hospodu. Její majitel Karel Patzelt si přivydělával kotlářstvím. Znak této profese -kotel -byl připevněn na dveře hospody a tak se tu začalo říkat "Hotel Kotel". V roce 1899 převzal hospodu Patzeltův syn František a zřídil v ní i noclehárnu. Tento dům byl zbořen roku 1914. V letech 1929-30 byl postaven na náměstí hotel GRAND - Okresní dům. Pro veřejnost byl otevřen roku 1931 při příležitosti průběhu Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu. Největší hotel ve městě měl 60 pokojů pro 100 hostů, měl svou restauraci a vyhlídku na hlavní třídu, byla zde velká kavárna, herna s několika kulečníkovými stoly nebo bar. Ve velkém sále pro 1200 lidí se konaly plesy, výstavy i politická shromáždění. Po mramorovém schodišti byl přístup do malého sálu a ke 3 klubovnám, jež se pronajímaly pro přednášky, svatby, výstavy a schůze. V předsálí se hrával stolní tenis, druhé poschodí tvořily hostinské pokoje. Za armádních manévrů roku 1936 tu byl hostem I president republiky dr. Edvard Beneš a 24 srpna t.r. tu byla pořádána slavnostní večeře za jeho přítomnosti. Za nacistické okupace bylo dáno hotelu jméno VICTORIA (= Vítězství). V období komunistického režimu byl velký sál hotelu GRAND zneužit k pořádání nezákonných politických monstrprocesů 50. let. V 60. letech se stala oblíbenou, hlavně mezi mládeží, tzv. divadelní kavárna. Tam, kde za nacistické okupace hrával taneční orchestr J. Mangla, vystupovaly v 60. letech Olympic, Mefisto a další známé beatové kapely. Hojně navštěvovaným se stalo širokoúhlé kino SVĚT v suterénu hotelu (dnešní prostory supermarketu J. Meinl). Do traktu, sousedícího se Střední průmyslovou školou potravinářské technologie, se nastěhovaly kanceláře OV KSČ a redakce jeho listu ZÁŘ, sídlily tu i některé organizace Národní fronty. Po společenských změnách v listopadu 1989 ustal provoz hotelu i kina. Teprve Pražská správa nemovitostí roku 1999 po rozsáhlé a nákladné rekonstrukci objektu otevřela v bývalém hotelu největší obchodní a administrativní centrum východočeského regionu GRAND logem "Nákupy plné zážitků". Občerstvení a pohoštění najdou nyní návštěvníci až pod střechou v restauraci FAST FOOD. V přízemí se pro občerstvení nachází pouze ZANZIBAR. Starý GRAND tak žije zajímavým novým životem. Sídlí v něm více než 50 obchodů.

Přidat komentář

Evropský spolkovy dum-pce

14. prosince 2008 v 15:48 | historie-referaty

Kavárna Evropa

Dnes známá kavárna i vinárna v Evropském spolkovém domě bývala na konci 19. a začátku 20. století Občanskou záložnou (založena r. 1863), jež pečovala o rozvoj živností a kulturního života města. Roku 1890 na místě dvou bývalých domů na Pernštýnském náměstí vystavěl budovu Občanské záložny František Desperát podle návrhu pražského stavitele Václava Kaury. Po roce 1901 byl k Občanské záložně přistavěn tzv. Žižkův dům podle projektu B. Dvořáka s plastikami Viléma Amorta . V období po roce 1948 byl palác Občanské záložny znehodnocen kancelářskými prostorami pojišťovny a Městského podniku služeb. Teprve velké společenské změny po listopadu 1989 umožnily vzniknout "Evropskému spolkovému domu," kde se nacházejí klubové místností, jazykové instituce a především restaurace či kavárna, kde je možno posedět u kávy či sklenky vína. Podle spisovatele JUDr. Karla R. Krpaty tu však již kdysi před Občanskou záložnou bývala hospůdka "U bílé růže", v jejímž prvním poschodí bydlívala vlastenecká manželská dvojice, městský lékař MUDr. Josef Bojislav Pichl (ošetřoval r. 1845 po jeho úrazu hlavy stavitele železnic ing. Jana Pernera) a Františka Bohunka Svobodová, která vešla do dějin české literatury pod pseudonymem Marie Čacká. Nájemci kavárny a vinárny Evropa jsou dnes pánové Vodička a Laušman. Ve vyhrazeném salonku tu lze dnes pořádat i svatby, přednášky, besedy atd.

Přidat komentář

u bílého koníčka-pce

14. prosince 2008 v 15:41 | historie-referaty

Dům u bílého koníčka

Dům čp. 60 na Pernštýnském náměstí patří k nejstarším ve městě. Byl vystavěn s gotickou šenkovnou po požáru města roku 1507 purkmistrem Janem Románem. Označení "duom Románovský" se používalo pro tento dům prakticky celé 16. století. Koncem století 18. kupoval Jan Bělský "dům várečný od pradávna s právem hospodským neb Eikehrhaus u Bílého koníčka s šiltem nazvaným" za 3700 zl. Název je legendárně vykládán tak, že prý zde na frýdlantského vévodu Albrechta z Valdštejna čekával kočár tažený bělouši tehdy, když na pardubickém zámku vedl velezrádná jednání s Jaroslavem Sezimou Rašínem z Rýzmburka proti Habsburkům. O starém právu hospodském a zájezdním je na domě zápis teprve roku 1795, podle prof. J. Sakaře se tak jistě stalo po vydání císařského patentu z 22. dubna 1775 o soupisu hostinských živností. "Bílý koníček" byl zájezdní hostinec největší v ohrazeném městě. V zadním traktu měl stáje, dvůr pro kočáry a povozy, což dodnes v letní zahradě připomínají selský povoz a chomouty. Nejživěji zde bylo o trzích a jarmarcích, kdy se v průjezdu hospody podle vzpomínek řídícího učitele F. K. Potěšila vystavovaly žánrové a dosti kýčovité barvotisky. Po druhé světové válce byly v domě převážně byty a kanceláře podniku ŘEMPO, restaurační provoz zde byl obnoven až po generální památkové rekonstrukci objektu v 60. letech 20. století. V přízemí byla restaurována velká sklípková klenba (pozdní gotika). V současné době je zde čínská restaurace.

Přidat komentář